K tomuto rozhodnutí jej motivovala udržitelnost životního prostředí. A tak v produktech Nahrin najdete švýcarský řepkový olej.
Do filozofie udržitelnosti životního prostředí rozhodně patří upřednostňování lokálních surovin, kdykoliv je to možné. V každodenním životě zákazníků toto umožňují například farmářské trhy, kde svoje plodiny a výrobky nabízejí místní drobní podnikatelé. Společnosti vyrábějící rozsáhlejší sortiment pak mají možnost vybírat mezi dodavateli jednotlivých surovin ty, kteří působí v jejich regionu nebo blíže k němu. Samozřejmě ne všechny suroviny lze nahradit těmi lokálními. Ale palmový olej nahradit lze. A jak se říká – když se chce, tak to jde.
Řepkový olej, který Nahrin při výrobě koření a bujonů používá, pochází ze Švýcarska a představuje tak podporu švýcarského zemědělství a ekonomiky, kdežto pěstitelství palem je orientováno do oblastí deštných pralesů a má kvůli celosvětové poptávce po palmovém oleji neskutečný rozsah i dopad na životní prostředí (vyčerpání zdrojů, zabrání půdy, emise atp.).
Celá problematika je samozřejmě složitější a nebylo by správné se na palmový olej dívat pouze černobílou optikou dobrý/špatný nebo jen na základě oblasti, z níž surovina pochází. Palmový olej v potravinářství napomáhá například k dosažení správné konzistence produktů (obstojně nahradí ztužené rostlinné tuky). Také výtěžnost oleje z palem je ve srovnání s některými jinými zdroji olejů výhodná, plantáže potřebné k uspokojení poptávky tak ve výsledku mohou zabírat menší rozlohu.
Srovnáme-li oleje řepkový a palmový z pohledu nutričních hodnot, pak lze říci, že řepkový olej je pro zákazníky ta lepší varianta. Pokud se pustíte do internetového samostudia a vyhledáte si charakteristiky palmového oleje, dost možná narazíte na informace, že tento olej má zajímavé výživové hodnoty, např. že obsahuje zhruba 50 % nasycených mastných kyselin (kdežto máslo jich obsahuje 67 %), že neobsahuje cholesterol a obsahuje vitaminy A a E. Je však třeba vzít v potaz, že uvedené hodnoty platí pro nerafinovaný palmový olej, který se v potravinářství nepoužívá, jelikož má docela jiné vlastnosti (např. výraznou barvu, přítomnost vůně, tendenci k rychlému kažení).
I řepkový olej se rafinuje, avšak zdaleka ne tak náročnou technologií. A navíc díky úspěšnému šlechtění řepky odpadly problémy s přítomností kyseliny erukové, jejíž příjem má neblahý vliv na zdraví (zejména srdce). Již od 70. let se Evropě pěstují tzv. nízkoerukové a bezerukové odrůdy řepky.
Rozhodne-li se výrobce potravin sáhnout po palmovém oleji, musel před tím pečlivě zvážit mnoho hledisek, z nichž ta výše zmíněná představují pouze jejich zlomek. Švýcarský výrobce Nahrin se rozhodl, že palmový olej do jeho filozofie ani výrobních procesů zkrátka nezapadá, a proto sáhl po vhodném zdroji přímo v zemi původu.
Foto: T. K. Naliaka / wikipedia.org – Na obrázku u tohoto článku si můžete prohlédnout dva oleje. Ten načervenalý vlevo byl vylisován z měkké dužiny, která se skrývá pod tenkou žlutočervenou slupkou. Čirý olej vpravo je tzv. palmojádrový olej, který – jak vyplývá z názvu – vznikl přímo z jader palmy olejné.